MUDr. ZUZANA FERROVÁ

• je celostní léčebná metoda, která podporuje samoléčivé schopnosti organismu
• léčba je vysoce individuální, zaměřuje se na fyzický i psychický stav pacienta, a člověka léčí jako celek.
• netlumí příznaky nemoci, ale stimuluje vlastní autoregulační mechanismy, které pak navrátí tělo do jeho vlastní rovnováhy – tedy ke zdraví

Dle údajů WHO (Světové zdravotnické organizace) je homeopatie v současnosti 2. nejrozšířenejší léčebnou metodou na světě, po tradiční medicíně čínské a indické. Medicína „západní“ je až na 4. místě.

Zakladatelem homeopatie je lékař a vědec Samuel Hahnemann, který na konci 18. století znovuobjevil a definoval "Princip podobnosti", známý již Hippocratovi.

Proč homeopatie?

Každý v sobě máme Vitální sílu, jejíž tok může být vlivem různých událostí a zkušeností v životě zablokován a to se dříve nebo později projeví jako nemoc.
Můžeme tyto samoléčivé schopnosti podpořit - "obnovit Vitální sílu".

O lécích

• homeopatické léky jsou šetrné, což je dáno způsobem jejich účinku a metodami výroby
• jsou tedy vhodné pro všechny věkové kategorie, od těhotných a kojících maminek, přes děti od narození až k dospělým do vysokého věku
• jsou vyráběny při dodržování přísných, jasně definovaných farmakologických pravidel z rostlin, nerostů, nebo živočichů
• jsou na trhu jsou k dispozici nejčastěji ve formě granulí či tablet – pak se rozpouštějí v dutině ústní, /při cucání/ a to samostatně, nebo rozředěné v čisté vodě.

Homeopatickými léky se nelze předávkovat!

Dosud nejsou známy žádné vedlejší nežádoucí účinky.

Fytoterapie = léčba bylinami

Slovy klasika.... "Lékař léčí, příroda uzdravuje"

Hledání harmonie organismu - základ práce tvoří rovnováha v systému pěti elementů dle čínské medicíny.

Užívám tisíce let prověřené receptury starých mistrů i nové koncepty nových firem současnosti.

jsou tu na Zemi mnohonásobně déle než my, lidé.
Studie tvrdí, že stovky milionů let...

Nejsou to ani rostliny, ani živočichové...

Přežily všechny změny během těch dlouhých let , jsou schopny se přizpůsobit a žít dál ...
Komunikují spolu napříč kontinenty...

Pojďme spolu využít jejich jedinečné adaptační schopnosti.
Bezpečně, ve vysoké kvalitě , díky vědeckým metodám pěstování.

Schusslerovy soli - "Velikost malých věcí"

Minerální látky jsou pro naše tělo důležité.
Podporují a regulují funkce tělesných orgánů.
Mohou nám pomoci usnadnit cestu k zotavení. Mají také zásadní vliv na celkový stav organismu.
Minerální soli jsou sice malé součásti našich buněk, jsou však základní a nepostradatelné pro jejich správné fungování. Nedostatek nebo nerovnováha minerálních látek může vést k buněčným nebo orgánovým dysfunkcím.
Terapeutické účinky připisované Schüsslerovým solím jsou rozmanité. Pomáhají léčit nerovnováhu příslušných minerálních solí v buňkách.

Na konci 19. století německý lékař Dr. Wilhelm Heinrich Schüssler objevil 12 základních minerálních solí. Tyto používal k léčbě různých onemocnění a zastával názor, že základem správné terapie je přímá cesta minerálních solí do postižených buněk, tedy přímo na místo jejich působení.

Biochemická terapie využívá 12 základních solí, které objevil a určil Dr. Schüssler sám, a 12 dalších solí, které byly objeveny nástupci Dr. Schüsslera.

Akupunktura ucha (aurikuloterapie) využívá mikrosystém ušního boltce.

Na ušním boltci tak máme jakousi mapu, ve které můžeme číst...
Jednotlivé orgány a jejich funkce jsou zobrazeny jako body. Tyto body mění své vlastnosti na podkladě změn, které se dějí v psychickém i fyzickém těle.

Cvičené oko vyškoleného lékaře je může najít a využít k léčbě.

MUDr. Milan Esler – specialista na aurikuloterapii:
"Aurikuloterapii můžeme považovat za léčbu zásahem do tzv. vnitřního lékaře, tedy do systému, který sám v určitých mezích koriguje chyby v chodu organismu. Tento vnitřní lékař může rezignovat při trvalém stresu, po velkých traumatech – fyzických i psychických. Tedy teprve když tento samouzdravující systém nestačí, musí nastoupit lékař. Aurikuloterapie umožňuje zasahovat do informačního systému, který za normálního stavu udržuje správný chod organismu. Zasahuje do řízení vnitřního lékaře, mění jeho program."

V naší ordinaci užívám školu MUDr. Věry Dolejšové, tedy akupunkturu jehlami, které se zavedou do ucha a pacient s nimi odchází domů, působí během dne - ideálně cca 3- 4 hodiny. Pacient není nijak omezen ve své běžné denní aktivitě, krom větších sportovních výkonů. Večer si pacient jehly sám odstraní – ukážeme jak - zvládne každý - a proces se opakuje. Aplikace jehliček se opakuje přibližně jednou až dvakrát týdně, v serii 5 až 10x za sebou.

Můžeme užít i jiný způsob, kdy zavedu dlouhodobé malé jehly, které zůstávají v místě vpichu déle – např. několik týdnů či měsíců kryté malou náplastí.

U dětí, či z jiných důvodů, užíváme místo jehel aplikaci speciálních korálků, které se na dané místo nalepí pod náplast. Nejčastější důvody, proč tuto akupunkturu zkusit:

• bolesti pohybového aparátu – bolesti zad, kolen, kyčlí, hlavy, ucha, ramene....
• alergické stavy různého původu
• psychická zátěž – úzkosti, vyčerpání, strachy...
• odvykání kouření či hubnutí
• a mnoho dalších....

Léčba se dá kombinovat s dalšími metodami, neovlivňuje dlouhodobě podávané léky či jinou léčbu, pouze stimuluje vlastní ozdravné síly těla.

EAV - Elektroakupunktura dle Dr. Volla

EAV je velmi přesná diagnostická a léčebná metoda, kterou v 50. letech minulého století vyvinul praktický lékař Dr. Reinhold Voll z německého Plöchingenu.

Akupunkturní body na lidském těle lze hledat podle prastarých map, a podle reakcí vyšetřovaného v těchto bodech, ale tyto body mají i odlišnou elektrickou impedanci vůči okolní kůži. Tyto body mohou být tedy vstupní branou pro působení akupunkturních jehel, ale mohou být použity i jako výstupní body, které nesou informaci o stavu orgánů a meridiánů, ke kterým přísluší.

Dr. Voll chtěl sestrojit přístroj, jímž by šlo stav akupunkturního systému měřit, hodnotit a měnit.
To se podařilo, a Dr. Voll sestavil mapy, v nichž jsou obsaženy již známé akupunkturní body, ale i další, které objevil sám. Sestavil je do určitých schemat tak, jak odpovídají různým orgánům. Tyto body se nacházejí po celém organismu. Už jenom všechny je vyhledat by znamenalo mít obrovské znalosti a mnoho hodin času. Dalším vývojem se dospělo k tomu, že stejného výsledku lze dosáhnout bude-li se měřit jen na koncových částech drah, tedy na prstech horních a dolních končetin, případně ušním boltci.
Tak vznikla podstatně jednodušší metoda, kterou lze prakticky využít.
Na tomto principu je na trhu řada přístrojů.
Další funkcí těchto přístrojů je zjišťovat, který lék a které prostředky, jsou pro konkretního člověka a choroby dobré, pomocí testovacích ampulí.

Změření elektrického potenciálu na povrchu těla v akupunkturních bodech pomocí přikládání sondy můžeme tedy mapovat stav všech orgánů a systémů v lidském těle. Lékař může proměřit stav lymfatických cév, mandlí, zubů, plic, štítné žlázy, průdušek, ledvin, vegetativního nervstva, žlučových, cest, jater, ….zkrátka každého kousku lidského těla.

Na začátku měření se stanoví základní vztažná hodnota, která platí pro daného pacienta v danou chvíli. Pak platí, že je-li akupunkturní bod v pořádku, ukazuje přístroj 50% svého rozsahu. Zánětlivé , případně degenerativní změny v místech, které tomuto bodu odpovídají, se projeví odchylkou od 50% nahoru nebo dolů. Pokud je člověk zcela zdráv a všechny orgány a systémy v těle řádně fungují, akupunkturní body na povrchu těla mají oněch 50% nastaveného rozsahu přístroje.
Měří se vždy celá řada akupunkturních bodů. Na základě tohoto vyšetření může vyškolený lékař přesně určit, kde se v těle nachází porucha, popř. v jakém stadiu. Tato metoda umožňuje osvětlit a léčit i nejasné diagnostické případy. Lze tak snadno, pro nemocné zcela nenáročnou technikou, určit, odkud pramení potíže, nebo zda je člověk zcela zdráv.
Často totiž metoda ukáže problém jinde, než se podle bolesti či zjevných potíží jeví. Léčí se původ, nikoli následek. Další možností přístroje je individuální testování vhodných léků ať už klasických či alternativních, a kontrola léčby v jejím průběhu.
První vyšetření pacienta je časově náročné a klade velké nároky na soustředění lékaře. Pro nemocné je však vždy nenáročné a bezbolestivé, a je vhodné i pro děti.